
Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Indikátor sleduje celkový počet platných licencí ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a ekologicky šetrná služba (EŠS) a celkový počet platných licencí ekoznačky EU Ecolabel. Dále je sledován počet platných licencí dle jednotlivých produktových kategorií.
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Eroze je nejzávažnějším způsobem degradace půd u nás, vůči které je Česko zranitelné vzhledem k intenzivnímu hospodaření spoléhajícímu se na minerální hnojiva. Eroze je v přirozených podmínkách pozvolně probíhající proces, který je kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Působením člověka je tento proces výrazně urychlen, v případě pěstování erozně nebezpečných plodin (např. kukuřice) až tisícinásobně. Takovou rychlost eroze nedokážou velmi pomalé půdotvorné procesy vyvážit (odhaduje se, že doba vzniku vrstvy 1 cm půdy se v klimatických podmínkách Česka a střední Evropy pohybuje kolem 100 let). Půda je tak považována za neobnovitelný zdroj.
Svahové nestability a následné sesuvy půdy patří k rozšířeným geodynamickým jevům. Přestože představují riziko pouze v lokálním případně regionálním měřítku, škody jimi způsobené jsou ničivé a v mnoha případech dochází při sesuvech k ohrožení lidského zdraví, života a také majetku. V ČR jsou nejčastějším spouštěcím mechanismem extrémní srážková situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Náchylnost území ke svahovým nestabilitám závisí pak na mnoha faktorech, mezi něž patří např. sklonitost svahu, rovnoměrnost chodu srážek, vzdálenost vodoteče apod.
Indikátor sleduje uplatňování zásad udržitelného rozvoje v řízení obcí a regionů, a to formou přehledu realizátorů MA21 v ČR podle dosažené úrovně (od nejnižší „Zájemce“ přes úrovně D, C, B až po nejvyšší A), podle skupin (malé obce, obce, kraje, mikroregiony, MAS) a dle krajů.
Erozní události na zemědělské půdě v ČR od roku 2014.
Certifikace lesních pozemků standardy mezinárodních certifikačních organizací je nástrojem pro zavádění odpovědného hospodaření v lesích a zároveň informování spotřebitele o původu a environmentálních důsledcích těžby dřeva. V současné době jsou dostupné certifikáty PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) a FSC (Forest Stewardship Council).