Celková produkce odpadů
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Výběr
Česká informační agentura životního prostredí Národní referenční laboratoř pro komunální hluk
Zrušit všechny filtry
Celková produkce odpadů v krajích
Celková produkce odpadů je součtem celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů. Snížení produkce odpadů je možné předcházením jejich vzniku, což je v souladu s principy oběhového hospodářství.
Celkový počet platných licencí ekoznaček
Indikátor sleduje celkový počet platných licencí ekoznačky ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a ekologicky šetrná služba (EŠS) a celkový počet platných licencí ekoznačky EU Ecolabel. Dále je sledován počet platných licencí dle jednotlivých produktových kategorií.
Délka silničních a železničních komunikací ležících v záplavových území
Komunikace ležící v záplavovém území jsou rizikem pro konektivitu dopravní sítě a indikují zranitelnost dopravy během povodní. Indikátor uvádí potenciální záplavu komunikací dle GIS analýzy pro danou n-letost povodně. Reálná záplava se může od potenciální lišit, je to dáno elevací komunikace nad terénem (zejména u dálnic) a stavebními prvky, které nejsou zohledněny v použité GIS vrstvě.
Evidence kontaminovaných míst
Významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví představují staré ekologické zátěže, které zahrnují kontaminovaná místa, jež vznikla nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Nezbytné je proto jejich řešení v podobě inventarizace a následné sanace. Většinou se jedná o bývalé průmyslové objekty, skládky odpadů, čerpací stanice apod.
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.
Hluková zátěž obyvatelstva v aglomeracích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Hlukové mapování se dle směrnice 2002/49/ES (Environmental Noise Directive, END) provádí na celém území městských aglomerací nad 100 tis. obyvatel, a to pro silniční dopravu (provoz na pozemních komunikacích), železniční dopravu a průmyslové zdroje. Aglomerace jsou tak komplexněji pokryty hlukovým mapováním a výsledky jsou proto reprezentativnější než pro území mimo aglomerace, kde se hlukové mapování provádí pouze na vybraných lokalitách definovaných směrnicí END.
Hluková zátěž obyvatelstva v krajích
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť.
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU
Hodnocení stavu evropsky významných stanovišť z hlediska ochrany v EU.
Index nebezpečí požárů
Požáry vegetace mohou způsobit značné škody na lesních porostech, na zemědělské půdě i na majetku občanů. Nebezpečí požáru stoupá při poklesu vláhy v půdě a ve vegetaci a tedy v období nedostatku srážek, vysokých teplot a při poklesu vláhové bilance do záporných hodnot. Pro hodnocení nebezpečí požárů se používá tzv. index nebezpečí požárů (INP), který může dosahovat tříd 1–5, přičemž s růstem indexu nebezpečí vzniku požárů vegetace stoupá.