Energetická náročnost HDP
Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění provozu národního hospodářství. Je konstruován jako podíl spotřeby primárních energetických zdrojů na výši HDP v ČR.
Výběr
Česká astronomická společnost Ministerstvo průmyslu a obchodu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Zrušit všechny filtry
Energetická náročnost sektorů
Vývoj energetické náročnosti sektorů: doprava, zemědělství, průmysl, stavebnictví.
Energetická závislost
Dovozní energetická závislost je ukazatelem, který udává, do jaké míry je ekonomika nucena spoléhat se na dovoz energie nebo energetických zdrojů ze zahraničí pro naplnění svých energetických potřeb.
Hrubá výroba tepla podle druhu paliva
Jedná se o výrobu tepla pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Hrubá výroba tepla z OZE a biopaliv
Jedná se o výrobu tepla z obnovitelných zdrojů pro prodej, tedy pro soustavy zásobování teplem (SZT), i o výrobu v domovních kotelnách, bytových družstvech apod.
Podíl obyvatelstva a území s umělým jasem noční oblohy
Podíl obyvatelstva a území s umělým jasem noční oblohy
Podíl OZE na konečné spotřebě energie
Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu stanoví do roku 2030 cíl podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 22 %.
Podíl primárních energetických zdrojů
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení diverzifikovaného mixu primárních energetických zdrojů (PEZ) s cílovou strukturou ve stanovených koridorech.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty obsahu prvků ve výluhu lučavky královské
Výsledky Registru kontaminovaných ploch za období 1998–2022.
Podíl vzorků půdy překračujících preventivní hodnoty organických polutantů v ČR
Organické polutanty – 12 polycyklických aromatických uhlovodíků (12 PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorové pesticidy (HCH, HCB, látky skupiny DDT) – jsou sledovány v rámci monitoringu obsahu rizikových prvků a látek v půdě (bazálního monitoringu půd – BMP) každoročně na stejných 40 vybraných monitorovacích plochách BMP a 5 plochách v chráněných územích (KRNAP, Kokořínsko, Pálava, Bílé Karpaty, Orlické hory), a to z orničního horizontu. V minulých letech byl největší podíl vzorků překračujících preventivní hodnoty naměřen u sumy 12 PAU, které vznikají i přírodními procesy, ale v současné době se v životním prostředí vyskytují ve vyšší míře, mimo jiné následkem lidské činnosti, především vlivem nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. Mají vysokou schopnost bioakumulace a v závislosti na struktuře mají některé z nich karcinogenní účinky.