
Dovoz a vývoz elektrické energie a podíl salda na spotřebě
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Vývoj zahraničního obchodu s elektřinou. Cílem ČR je postupný pokles jejího vývozu.
Indikátor sleduje počet hospitalizovaných pro akutní stresovou reakci a posttraumatickou stresovou poruchu jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení možného dopadu jevů katastrofické povahy souvisejících se změnou klimatu na psychické zdraví obyvatelstva. Extrémní situace (mimořádně ohrožující či katastrofické povahy) představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost, resp. zvýšený podíl obyvatel, kteří trpí posttraumatickými poruchami.
Indikátor sleduje hospitalizovanost pro nemoci oběhové a dýchací soustavy jak z hlediska vývoje, tak z hlediska stavu v jednotlivých krajích ČR. Je vhodný pro hodnocení potenciálního dopadu změny klimatu např. ve formě prudkých změn teplot nebo výskytu jejich extrémních hodnot na zdraví obyvatelstva. Tyto dopady představují zátěž a stres pro organismus, jejímž důsledkem může být zvýšená nemocnost i úmrtnost. Většina úmrtí je přitom spojena právě se zhoršením chronického onemocnění, nejčastěji kardiovaskulárního nebo dýchacího ústrojí.
Indikátor hodnotí citlivost energetiky na projevy změny klimatu, a to na sucho a povodně. Vyšší instalovaný výkon vodních elektráren znamená, že je energetika citlivější na výskyt (výpadky části zdrojů v důsledku) těchto jevů.
Činností člověka a především výstavbou dopravní infrastruktury se krajina dělí na stále menší a menší celky. Tento jev je označovaný jako fragmentace krajiny. Nefragmentované území reprezentují polygony UAT (Unfragmented Areas by Traffic), rozlišené podle velikosti do tří kategorií (100–150, 151–300, nad 300 km2).
Cílem Státní energetické koncepce ČR je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v rozmezí 18–25 % do roku 2040.
Cílová struktura výroby elektřiny k roku 2040 vyplývá z aktuálně platných strategických dokumentů.
Struktura spotřeby elektřiny po jednotlivých krajích v sektorech: průmysl, energetika, doprava, stavebnictví, zemědělství, domácnosti, služby a ostatní.
Podíl paliv na výrobě elektřiny v ČR v jednotlivých letech i jeho vývoj v čase
Indikátor hodnotí zranitelnost ČR vůči extrémním meteorologickým jevům, a to s využitím dat o počtu neplánovaných poruchových přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny způsobených poruchou přenosové nebo distribuční soustavy za nepříznivých povětrnostních podmínek.