Alokace prostředků z fondů EU na projekty
Vývoj alokace prostředků z fondů EU na projekty v oblasti ochrany životního prostředí od roku 2000, zahrnující alokace v rámci ISPA, OPI a OPŽP.
Výběr
Celkové odběry vody
Hodnocení vývoje objemu odebraných podzemních a povrchových vod s rozdělením dle jednotlivých sektorů.
Čerpání programu Nová zelená úsporám
Vývoj a stav počtu žádostí (přijatých a vyplacených) a poskytnuté podpory v rámci běžícího programu NZÚ. Podrobné rozlišení dle jednotlivých výzev, krajů a oblastí podpory pro rodinné domy, bytové domy a budovy veřejného sektoru.
Čerpání prostředků z OPŽP
Přehled projektů s vydaným rozhodnutím a prostředků vykázaných příjemci řídícímu orgánu Operační program Životní prostředí 2014–2020 (celkové způsobilé výdaje) dle prioritních os.
Čistírny odpadních vod
Vyhodnocení vývoje počtu čistíren odpadních vod dle jednotlivých typů čištění.
Čištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace
Vyhodnocení vývoje objemu čištěných a nečištěných odpadních vod.
Ekonomický přínos aktivit na ochranu ŽP
Ekonomické přínosy z aktivit na ochranu životního prostředí sestávají z tržeb z prodeje služeb na ochranu životního prostředí, z tržeb z prodeje vedlejších produktů a z úspor z opětovného využití vedlejších produktů. Přínosy jsou sledovány i dle programového zaměření.
Fakturovaná pitná voda
Využití pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu jednotlivými skupinami odběratelů.
Finanční podpora fosilních paliv v mezinárodním kontextu
Mezinárodní srovnání podpory fosilních paliv, resp. výše přímé podpory ze státního rozpočtu a výše daňových výdajů (formou např. dotací, daňových zvýhodnění, regulací ceny) na podporu výroby a spotřeby fosilních paliv (tj. zejména uhlí, ropy, plynu a dalších ropných produktů) v jednotlivých zemích OECD.
Hluková zátěž obyvatelstva mimo aglomerace
Hluková zátěž ovlivňuje kvalitu životního prostředí, expozice vysokým hladinám hluku představuje i riziko pro lidské zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve venkovním prostředí je silniční doprava. Hlukové mapování se provádí dle směrnice 2002/49/ES v pětiletých intervalech v městských aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, v blízkosti silnic s intenzitou dopravy nad 3 mil. vozidel ročně, železnic po kterých ročně projede více než 30 tis. vlaků a hlavních letišť. Hluková zátěž z železnic zasahuje plošně podstatně menší území než v případě silniční dopravy a tak i počet exponovaných obyvatel je nižší. Nicméně intenzita hlukové zátěže v blízkosti hlavních železničních tratí bez realizovaných protihlukových opatření je vysoká.