
Podíl pevninských evropsky významných lokalit a ptačích oblastí na ploše států EU28
Podíl lokalit NATURA 2000 na ploše státu.
Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Podíl lokalit NATURA 2000 na ploše státu.
Data z katalogu biotopů, kde je základní klasifikační jednotka v souladu se středoevropskou tradicí označována jako biotop. Některé biotopy (nebo jejich skupiny, případně jejich části) jsou předmětem ochrany v soustavě Natura 2000; tyto biotopy jsou rovny typům přírodních stanovišť.
Podíl plochy státu určený jako chráněná oblast a překryv mezi lokalitami Sítě Natura 2000 nebo Emerald a vnitrostátními chráněnými územími v zemích EU.
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků – dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Seznam typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v České republice, pro které mají být vyhlášeny lokality, je uveden ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 166/2005 Sb. Odborná kritéria výběru lokalit jsou součástí přílohy III směrnice.
Zastavěné a ostatní plochy z dat katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Fyzikální výpar z půdy (evaporace) a fyziologický z povrchu rostlin (transpirace) představují evapotranspiraci, která je výdajovou složkou vláhové bilance. Potenciální evapotranspirace, která nezohledňuje dostupnou vláhu ale jen fyzikální podmínky pro výpar, je ovlivněna zejména teplotou vzduchu a vlhkostí vzduchu. S rostoucími hodnotami evapotranspirace stoupá nebezpečí vysychání půdy a vzniku půdního sucha.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha, růst teplot indikující přebytek energie v klimatickém systému vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů v létě a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Růst průměrných ročních a měsíčních teplot vzduchu je významným a signifikantním projevem změny klimatu na území ČR. Oteplování klimatu způsobuje pokles zásob vody ve sněhové pokrývce, větší ztrátu vody výparem a tím i rostoucí riziko sucha. Růst teplot v letním období vede k vyšší intenzitě konvektivních procesů a tím i k vyšší variabilitě srážek a k častějšímu výskytu nebezpečných hydrometeorologických jevů.
Znázornění průtoku ve vybraných profil monitorovací sítě, který byl nižší než dlouhodobý 355denní průtok na území ČR.
Systém SIVS vydává výstrahy na jevy nízké, vysoké a extrémní intenzity, a to extremity jevu a výše potenciálních škod. Kombinace intenzity a pravděpodobnosti výskytu jevu určuje nebezpečnost jevu (nízká, vysoká, extrémní). Kritéria pro zařazení jevu do daných kategorií intenzity jsou stanovena manuálem SIVS. SIVS vydává jednak předpovědní výstražné informace (PVI) a pro vybrané zvlášť nebezpečné jevy vysoké a extrémní intenzity i informaci o aktuálním výskytu nebezpečného jevu (IVNJ).