Katalog indikátorů životního prostředí publikovaných ve Zprávě o životním prostředí České republiky a v dalších publikacích.
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita)
Doprava je významným znečišťovatelem ovzduší a produkcí emisí skleníkových plynů zatěžuje klimatický systém. Míra znečišťování ovzduší dopravou závisí na skladbě přepravních výkonů osobní a nákladní dopravy, struktuře vozového parku dle pohonů a stáří a na využívání alternativních paliv a pohonů (CNG, elektromobilita).
Průběžný monitoring silniční infrastruktury, ideálně dostupný online v reálném čase, umožňuje snížit zranitelnost dopravy vůči projevům změny klimatu i snížit riziko dopravních nehod. Monitoring se provádí kamerami, doplněnými v některých případech meteočidly, které měří základní meteorologické prvky, jako jsou teplota, srážky, rychlost větru nebo dohlednost.
Rozvoj silniční infrastruktury snižuje dopravní zátěž sídel, jako jsou znečišťování ovzduší nebo hluková zátěž. Negativním aspektem výstavby nových silničních komunikací je však fragmentace krajiny s dopady na ekosystémy a biodiverzitu.
Emisní EURO normy představují zakotvení maximálního množství emisí ze silničních vozidel v legislativě EU. Emisní normy musí plnit všechna nová vozidla, která jsou v době platnosti příslušné normy uváděna na trh. Jelikož dochází k postupnému zpřísňování emisních norem, jsou novější vozidla splňující vyšší emisní EURO normy čistší (mají nižší produkci emisí na kilometr), než vozidla starší. Obnova vozového parku je proto spojena s poklesem znečišťování ovzduší dopravou.
Jednotlivé druhy nákladní dopravy se liší mírou zátěží životního prostředí, které způsobují. Podíl druhů šetrnějších k životnímu prostředí, mezi které patří železniční a vodní doprava, indikuje udržitelnost dopravního systému z pohledu environmentálních dopadů.
Doprava se řadí spolu se zpracovatelským průmyslem a domácnostmi mezi největší spotřebitele energie. Významným aspektem spotřeby energie v dopravě je struktura využitých energetických zdrojů (fosilní zdroje vs. OZE), která indikuje množství emisí skleníkových plynů z dopravy a její směřování (nebo nesměřování) ke klimatické neutralitě
Spotřeba energie z OZE a podíl OZE na celkové spotřebě energie v dopravě je indikátorem vlivu dopravy na klimatický systém a jejího směřování ke klimatické neutralitě. Minimální podíl OZE na spotřebě energie v dopravě je legislativně stanoven pro jednotlivé členské státy EU. Mezi OZE v dopravě se řadí biopaliva a elektřina vyrobená z OZE.
Množství spotřebovaných paliv a druh paliv indikuje spotřebu energie v dopravě a zátěž ovzduší a klimatu, kterou doprava způsobuje.
Struktura přepravního výkonu osobní dopravy, resp. podíl environmnetálně příznivých druhů dopravy, kam patří železnice a obecně veřejné druhy dopravy, je indikátorem vlivu dopravy na životní prostředí a klimatický systém.